Nové možnosti přístupů k refrakčním vadám

Současný stav refrakčních vad v populaci – Brýle, čočky nebo laser? – Od hemy k lotrafilconu A – V čem spočívá revolučnost nových materiálů?

Zvýšený zájem o korekci refrakčních vad (vad lomivosti oka) souvisí mj. i s prokazatelným nárůstem krátkozrakosti v celosvětovém měřítku. U některých etnik, jako jsou například Japonci, se mluví až o 20 % krátkozraké populace. U nás je to kolem 10-12 % (bez přičtení presbyopií). Vedle krátkozrakosti lze korigovat dalekozrakost, astigmatismus, částečně i presbyopii („stařecká dalekozrakost“), kde se ale nejedná o pravou refrakční vadu, neboť souvisí s ochabováním akomodační schopnosti lidského oka (především po 45. roce věku).Dalekozrakost sice je nejčastější vadou lomivosti oka vůbec (devadesát i více procent dětí se rodí dalekozrakých), během vývoje ale zpravidla dochází k její kompenzaci.

Ke korigování axiální dalekozrakosti v dětství je nutno přistoupit jen v případě, kdy vada vyvolává jiné potíže, například akomodační šilhání.Astigmatismus (zvláštní typ vady působené rozdílnou lomivostí v různých rovinách oka) lze korigovat pomocí tzv. válcových čoček. Dalekozrakost a krátkozrakost je řešena pomocí sférických čoček.Tolik obecné povědomí o dané oblasti očních vad. O tom, co se v posledních letech mění, zejména jak přispívá technický pokrok k řešení těchto problémů, jsme hovořili s MUDr. Karlem Blažkem z Diagnostického a terapeutického centra v Praze.MUDr. Blažek spolupracoval s prof. Wichterlem a v letech 1969-72 aplikoval kontaktní čočky v prvním aplikačním středisku v ČR v Mostecké ulici. Na současném pracovišti rovněž poprvé u nás aplikuje nový typ čoček z kvalitnějšího materiálu s možností třicetidenního nošení.Čím se liší nová technologie od předchozích a v čem jsou její přednosti?Řešení refrakční vady kontaktní čočkou bylo poprvé navrženo anglickým fyzikem Herschelem v roce 1827.

Myšlenku o tom, že pomocí gelu lze odstranit nepravidelný astigmatismus (není možno dokonale korigovat pomocí skel) ale realizoval až akademik Wichterle, spolu s MUDr. Límem kolem roku 1960. Předcházely pokusy například s polymetakrylátem (plexisklo), jehož hlavní vadou byla prakticky nulová průchodnost kyslíku. Wichterleho HEMA (obecně se mluví o hydrogelech) obsahovala 38 % vody, zprostředkující okysličování povrchu rohovky. Lidská rohovka je zhruba z 80% odkázána na atmosférický kyslík, asi 20 % kyslíku přichází přes endotel z komorové vody. Důsledky nedostatečného přívodu kyslíku mohou být různé, nejčastější je edém epitelu (zašedlé, rozmazané vidění, rozklad světla kolem světelných zdrojů apod.) nebo i celé rohovky.Po Límově emigraci v roce 1968 se část patentů, včetně licence, dostala do rukou firem, které investovaly do vývoje nových hmot odvozených od HEMY, ale s větším obsahem vody. Podařilo se vytvořit čočky až s 75 % podílem. Postupně se ukázalo, že pokud má být čočka nošena dlouhodobě, ve dne i v noci, musí mít pro zachování zdravých očí obsah minimálně 87 Dk/t (údaj charakterizující průnik kyslíku daným prostředím v závislosti na tloušťce vrstvy).

Problém ale spočívá v tom, že i když se podaří vytvořit 100 % vodní prostředí, transmise pro kyslík u takto konstruované čočky (tj. pasáž kyslíku obstarává pouze voda) nikdy nepřesáhne hodnotu kolem 90 Dk/t. V roce 1998 byl požadavek aktualizován na 125 Dk/t.Běžné kontaktní čočky pro denní nošení mají propustnost kyslíku pouhých 25 až 35 Dk/t, čočky z balafilconu A, které jsou k dispozici i u nás a jsou doporučeny k nepřetržitému měsíčnímu nošení, mají propustnost rovněž pod kritickou hranicí: 110 Dk/t.Skutečně revolučním řešením je konstrukce čoček (Focus NIGHT & DAY), které poprvé prolomily kyslíkovou bariéru. Jsou konstruovány z materiálu lotrafilcon A –základem je kombinace hydrogelu a silikonu (fluorosiloxan). Samotný silikon už sice používali Japonci v 60. letech, ale úspěch zkomplikovaly jeho hydrofobní vlastnosti (tj. odpuzuje vodu). U lotrafilconu zajišťuje hydrogel přenos vody a iontů a napomáhá pohybu čočky na oku, fluorosiloxan je zase výborným přenašečem kyslíku (nesrovnatelné s vodou).

Je zde i zvláštní povrchová úprava –ultratenká hydrofilní vrstva s vynikající smáčitelností, odolná proti tvorbě usazenin. Povrch nemá praskliny, v nichž by se mohly usadit baktérie, nedochází tudíž k infekcím. Obecná charakteristika uvádí 145 Dk/t, ale ve středové části čočky v síle 0,08 mm je dosahováno hodnoty dokonce 175 Dk/t. Toto platí u čočky pro krátkozraké oko od -1 do -6 dioptrií (= 7,5 dioptrií brýlí). Na náš trh přicházejí v září t.r. Výroba dalších typů je otázkou velmi krátkého času, neboť matrice jsou vpodstatě stejné pro denní, měsíční, čtrnáctidenní nošení, pro tórické i barevné čočky apod. Spíše jde o to, že v daném případě je možno docílit v nejtenčím středu maximálních hodnot propustnosti kyslíku, a tím i možnosti třicetidenního nošení.